FAQ - Elektřina

FAQs - Elektřina

Výsledná faktura za dodávku elektřiny je rozdělena na 2 základní části. První část obsahuje platby za jednotlivé regulované položky stanovované Energetickým regulačním úřadem. Druhá část faktury obsahuje vlastní platbu za neregulovanou silovou elektřinu včetně obchodní marže dodavatele (u odběrů na hladině nízkého napětí je obvykle platba rozdělena na nízký a vysoký tarif a dále je účtován paušální poplatek za obchodní činnosti). K výsledné ceně za dodávku elektřiny je nutné dále připočíst daň z elektřiny (viz. dále) a daň z přidané hodnoty.

Výsledná faktura za dodávku elektřinu by tedy měla obsahovat následující položky:

1) Regulované ceny: - Distribuce - Systémové služby - Krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů - Činnost operátora trhu

2) Neregulovaná cena - Silová elektřina

Rozdělení ceny (fakturace) za dodávku elektřiny na jednotlivé položky bylo vyvoláno situací na otevřeném trhu, kdy je pouze část výsledné ceny regulována a zbytek tvoří smluvní (nabídková) cena za silovou elektřinu. Případná změna dodavatele resp. změna ceny silové elektřiny v průběhu roku se na faktuře projeví přímo v příslušné položce silová elektřina, a tak odběratel získá jednoznačný přehled o tom, jak se realizovaná změna u něho projevila na celkových platbách za elektřinu.

Podrobné členění regulovaných činností bylo provedeno z důvodu vyšší transparentnosti tak, aby jednotliví spotřebitelé přímo viděli, které položky vstupují do konečné ceny elektřiny a jakým způsobem se vyvíjejí v čase. Nyní stručně k jednotlivým regulovaným položkám.

- Cena za distribuci. Platba za distribuční služby je rozdělena na pohyblivou a pevnou složku. Pohyblivá složka ceny distribuce, tj. platba za odebrané množství elektrické energie v Kč/MWh, kryje náklady na ztráty v sítích, které jsou přímo úměrné odběru elektřiny. Pevná složka ceny distribuce (měsíční plat za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe) respektuje fixní náklady dodavatele spojené se zabezpečením dodávky elektřiny v definované kvalitě a v kterémkoliv okamžiku. Jedná se například o náklady spojené s údržbou, obnovou a rozvojem elektrizační soustavy, náklady na měření, provádění odečtů apod. U dvoutarifních sazeb jsou tyto náklady rozloženy do složky stálého platu a do ceny za distribuci ve vysokém tarifu.

- Cena za systémové služby. Tato cena pokrývá náklady provozovatele přenosové soustavy na nákup tzv. podpůrných služeb od jednotlivých poskytovatelů. Podpůrné služby jsou, zjednodušeně řečeno, pohotovosti těch elektráren, které přímo nevyrábí elektřinu pro dodávku konečným zákazníkům, ale pracují jako záložní zdroje pro případ náhlého výpadku jiného zdroje či náhlé změny zatížení v elektrizační soustavě vyvolané skokovou změnou odběru či výroby.

- Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. V České republice je s ohledem na závazky vůči EU podporována výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE), druhotných zdrojů (DZ) a dále z kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Výrobní náklady na takto vyrobenou elektřinu jsou však obecně vyšší než z klasických elektráren (uhelných a jaderných), proto se všichni koneční zákazníci podílí na hrazení těchto vícenákladů (rozdílu mezi podporovanou cenou elektřiny z OZE, KVET a DZ a průměrnou tržní cenou) formou regulovaného příspěvku. Podpora výše uvedených zdrojů byla zakotvena zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, a zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- Cena za činnost operátora trhu. Poslední částí regulované ceny jsou služby společnosti OTE, a.s. Tato společnost zajišťuje zpracování bilance nabídek a poptávek na dodávku elektřiny, provádí zúčtování odchylek mezi plánovaným a skutečně dodaným a odebraným množstvím elektřiny mezi jednotlivými účastníky trhu s elektřinou, zpracovává bilance dlouhodobé spotřeby v ČR apod. Náklady na zajištění těchto činností jsou opět hrazeny všemi konečnými zákazníky formou příspěvku k ceně spotřebované (odebrané) elektřiny.

Oprávněný zákazník má právo si zvolit libovolného dodavatele silové elektřiny a vybrat si podle svého uvážení nejvhodnější nabízený produkt s ohledem na charakter a množství své spotřeby.

Naopak distribuční platby se odvíjí od místa připojení, tj. podle příslušné distribuční společnosti, do jejíž sítě je odběrné místo připojeno. Distributora si tedy nelze vybrat. Zákazník na hladině nízkého napětí však může změnit distribuční sazbu při splnění podmínek pro její přiznání, popř. může změnit velikost jističe. Převážná většina odběratelů v České republice je připojena do elektrizační soustavy prostřednictvím regionálních distribučních společností ČEZ Distribuce, a.s., E.ON Distribuce, a.s., nebo PREdistribuce, a.s.

Ze strany zákazníka není také možné ovlivnit cenu za ostatní regulované položky; cena za systémové služby, cena na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů a cena za služby operátora trhu za zúčtování odchylek je jednotná pro všechny konečné zákazníky v České republice bez ohledu na místo připojení nebo zvoleného dodavatele.

Stručně řečeno, část nákladů za elektřinu na hladině nízkého napětí je možné ze strany odběratele aktivně ovlivnit volbou dodavatele silové elektřiny, zbytek tvoří regulovaná cena distribuce a ostatní regulované položky. Podíl jednotlivých položek je u každého konečného zákazníka obecně různý s ohledem na typ sazby a velikost spotřeby, v průměru tvoří podíl regulovaných položek méně než 50 % výsledné ceny dodávky pro zákazníky kategorie domácností (u některých sazeb však jen 20 %).

Povinnost zavést systém zdanění elektřiny s účinnosti od 1. ledna 2008 vyplývá pro Českou republiku z ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74/ES. Zdanění elektřiny upravuje část čtyřicátá sedmá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Daň z elektřiny ve výši 28,30 Kč/MWh je uplatňována na veškerou vyrobenou elektřinu s výjimkou elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů energie, na straně spotřeby je od daně osvobozena elektřina používaná v některých energeticky náročných odvětvích (např. elektrolytické nebo metalurgické procesy, trakční doprava, spotřeba elektřiny pro výrobu elektřiny nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a další). Daň z elektřiny je obdobně jako daň z přidané hodnoty hrazena za finální produkt, tj. konečnými odběrateli.

Regulované ceny jsou každoročně stanoveny cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu do 30. listopadu s platností na celý následující kalendářní rok.

Cena silové elektřiny není Energetickým regulačním úřadem regulována a její výše se může měnit na základě smluvních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem, zpravidla je však upravována jednou ročně. Někteří dodavatelé mohou také nabízet produkt, kdy se nabídková cena silové elektřiny v průběhu roku odvíjí od ceny elektřiny na energetických burzách, a tedy výše ceny bude upravována častěji.

Podmínky pro přiznání jednotlivých distribučních sazeb stanovuje cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2009.

V zásadě platí, že každému odběrateli z kategorie domácností může být přiznána jednotarifní sazba pro standardní spotřebu (D01d nebo D02d) nebo dvoutarifní sazba D61d pro víkendový režim. Identicky pak pro podnikatelský maloodběr může být přiznána jednotarifní sazba pro standardní spotřebu (C01d, C02d nebo C03d)

Kromě výše uvedených sazeb má dále odběratel, který se rozhodne pro využití elektřiny k vytápění domácnosti nebo ohřev teplé užitkové vody, možnost využít některé z dvoutarifních sazeb, a to za předpokladu, že splní určité doplňující podmínky, mezi něž patří:

  • řádná instalace daného typu topného spotřebiče,
  • zajištění blokování tohoto spotřebiče v době platnosti vysokého tarifu,
  • s výjimkou sazeb C25d a D25d, určených pro akumulační ohřev teplé užitkové vody, také dodržení určitého minimálního podílu příkonu topných spotřebičů (topení, bojleru atd.) na celkovém instalovaném příkonu v odběrném místě, případně prokázáním, že tepelný výkon instalovaných spotřebičů odpovídá tepelným ztrátám objektu (konkrétní údaje o minimálním podílu příkonu jednotlivých spotřebičů na celkovém instalovaném příkonu jsou stanoveny ve výše uvedeném cenovém rozhodnutí).
  • zajištění samostatně měřeného přívodu u sazeb určených pro tepelná čerpadla v podnikatelském maloodběru (C55d a C56d)

U podnikatelského maloodběru dále existují speciální sazby pro neměřené odběry (C60d a C61d) a sazba pro veřejné osvětlení (C62d).

Informace lze také získat od jednotlivých distribučních společností, které jsou odpovědné za přiznání konkrétní sazby na základě údajů o charakteru spotřebičů poskytnutých ze strany odběratele.

Vznikne-li prokazatelně na odběrném nebo měřicím zařízení porucha takového charakteru, že nelze stanovit množství odebrané elektřiny, určí se toto množství podle výše spotřeby ve srovnatelném období a při srovnatelném charakteru odběru, v němž byla spotřeba řádně měřena. Nelze-li spotřebu takto stanovit, určí se množství odebrané elektřiny

  1. výpočtem na základě zkušebního protokolu
  2. podle výše spotřeby v předchozím srovnatelném období a při srovnatelném charakteru odběru, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen
  3. dodatečně podle výše spotřeby v následujícím období.

Distributor má právo se při stanovení spotřeby zpětně vrátit do již proběhlých zúčtovacích období za předpokladu, že nezpochybnitelně prokáže, že již v té době došlo k poruše elektroměru. Maximální období, po které je možno se vrátit, je dáno obecnou promlčecí dobou.

V otázkách vysoké důležitosti se zákazníkům doporučuje komunikovat formou doporučených dopisů. Tato forma je jediná průkazná pro případ budoucích sporů. Tuto formu použijte i v případě, že kontaktovaná firma nereaguje na Vaše podněty.

V souvislosti s novelou vyhlášky č. 541/2005 Sb. již není účastník trhu s elektřinou, jehož odběrné nebo předávací místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi nižším než 1 kV, povinen před první změnou dodavatele, u příslušného provozovatele distribuční soustavy uzavírat smlouvu o připojení.

Díky dlouholetým zkušenostem v obchodování s elektřinou a plynem umíme predikovat Vaši spotřebu a tím i snížit náklady spojené s dodávkou energií. To vše v prvotřídní kvalitě, za příjemné ceny a s nadstandardním přístupem k individuálním potřebám zákazníků.

Veškeré úkony nutné pro změnu dodavatele provedeme na základě plné moci za Vás. Stačí jen nás kontaktovat.

Doba potřebná ke změně dodavatele se řídí hlavně délkou výpovědní lhůty u stávajícího dodavatele (kterou najdete na smlouvě nebo v obchodních podmínkách vašeho stávajícího dodavatele). V zásadě se dá říci, když je smlouva uzavřená na dobu neurčitou, že nezbytná doba je cca 3 měsíce.

Celková cena elektřiny se skládá z několika částí. Jednu část tvoří činnosti spojené s dopravou elektřiny od výrobce prostřednictvím přenosové a distribuční soustavy ke konečnému zákazníkovi a dále se zajištěním stability elektrizační soustavy ČR z technického i obchodního hlediska, a druhou část tvoří silová elektřina. První část je určována Energetickým regulačním úřadem a je regulována. Druhá část, „silová elektřina", je dána tržním prostředím.

Údaje jako jsou například korespondenční adresa, výše záloh, způsob plateb, číslo účtu je možné změnit zasláním písemného požadavku. Příjmení, název společnosti, trvalé bydliště, sídlo společnosti lze změnit po doložení dokladu, který změnu potvrzuje (kopie oddacího listu, výpis z obchodního rejstříku, atd.).